Anatomie hada
Tvar těla
1) tělo zploštělé ze stran
2) tělo se zploštělým břichem
3) tělo s kruhovým průřezem
Podzemní hadi mají tělo kruhovitého průřezu. Hadi, pohybující se na povrchu země mají zploštělé břicho. Šplhající druhy mají zdánlivě břicho ploché, ovšem podrobnějším zkoumáním zjistíme, že ho mají mírně vmáčknuté dovnitř. K tomu mají ještě po obou jeho stranách zaoblené hrany. Jiné druhy stromových hadů jsou zploštělí ze stran. Vodní hadi zase mají oválné tělo, mírně zploštělé ze stran. Poslední samostatný typ těla je trojúhelníkovitého průřezu. Takovým tělem se pyšní např. bungaři, ovšem zatím se neví, k čemu jim tělo takového tvaru slouží.
Je tedy jasné, že tvar těla ovlivňuje hlavně prostředí, ve kterém had žije, a kterému se musí přizpůsobit.
Ačkoliv se to nemusí na první pohled zdát, tak hadi mají stejnou anatomickou stavbu jako většina ostatních obratlovců. Mají sice protáhlé tělo bez končetin, ale probíhají v něm stejné fyziologické procesy, jako např. v těle člověka. Hadi mají srdce, plíce, játra, ledviny... Jediné, v čem se tyto orgány odlišují od orgánů ostatních obratlovců, je pochopitelně velikost a uložení. Jejich funkce je však stále stejná.
Kostra
Hadí kostra se skládá pouze z lebky, páteře, žeber a u některých druhů i z pozůstatků pánevního pletence. V důsledku vysokého počtu obratlů je páteř mimořádně ohebná. Obratle jsou velice pevné, aby udržely silný tah svalů. Ke každému krčnímu a hrudnímu obratli je připojen pár žeber. Na břišní straně nejsou žebra spojena. Je to proto, aby se při polykání velké kořisti mohla žebra hada roztáhnout do potřebné šířky a kořist tak hladce prošla.
Svaly
Ke každému obratli a žebru je připojeno množství svalů, které kostru uvádějí do pohybu. Koordinace těchto svalů ve spojení s ohebnou páteří umožňuje hadům charakteristický vlnivý pohyb.
Dýchací soustava
Všichni hadi kromě krajt a hroznýšů dýchají jen pravou plící. Levá je nefunkční. Je to dáno tím, že levá plíce nemá pro svoji činnost dostatek místa. Vodní hadi mají pravou plíci nadměrně vyvinutou, protože u nich má ještě jednu významnou funkci. Spodní plicní lalok je vlastně vzdušný vak, díky němuž had může regulovat vztlak ve vodě. Aby se hadi neudusili při polykání kořisti, mají svalnatou dýchací trubici, kterou jsou schopni při polykání vysunout. Hadi vdechují přes dutinu ústní. Vzduch pak pokračuje dál do plic přes průdušnici.
Trávicí soustava
Hadi polykají vždy svoji kořist od hlavy. Trávení začíná v tlamě. Ústní žlázy tam produkují trávicí sekret. Toxiny jedovatých hadů slouží kromě usmrcení kořisti také k jejímu natrávení. Potrava pak pokračuje z tlamy dále svalnatým krkem a jícnem, díky nimž může had posouvat kořist do žaludku. Jejich žaludek je vlastně jen rozšířená část střeva. Hadi mají tlusté i tenké střevo krátké a s málo kličkami. Nestrávené zbytky potravy had vyloučí kloakou přes konečník.
Vylučovací soustava
Hadi nemají močový měchýř. Jejich ledviny slouží stejně jako u nás a ostatních obratlovců, jako „filtr“, který zachycuje látkové zplodiny. Ty jsou pak dále vyloučeny v podobě močoviny. To je u hadů bílá krystalická látka, která obsahuje jen velmi malé množství vody. Had tuto krystalickou látku vyloučí kloakou. Kloaka je společný vývod vylučovací, trávicí a pohlavní soustavy.
Pohlavní soustava
U hadů dochází stejně jako u ostatních plazů a savců k vnitřnímu oplodnění. Samci mají párový penis (tzv. hemipenis) a protáhlá varlata. Při páření často používají jen jednu polovinu hemipenisu. Do něj se spermie dostávají z varlat přes močovou trubici.Samice mívají vzájemně posunuté vaječníky. U některých druhů chybí levý vaječník.
Oběhová soustava
Oběhová soustava hadů se podobá oběhové soustavě ostatních obratlovců. Má však pár specifik. Jednak u hadů pochopitelně chybí větev, která zásobuje krví končetiny. Další zvláštností je to, že hadí srdce má pouze 3 části, a to 2 předsíně a 1 komoru. Avšak tato komora je částečně rozdělena, takže protékající krev se v ní nemísí.
Nervová soustava
